Aneta Langerová se po vzácném čase Na Radosti vydala domů do svého nitra a stala se pozorovatelem nových příběhů. Fanoušky, kteří se dalšího studiového alba nemohou dočkat, jistě potěší, že deska Dvě slunce vyjde symbolicky 26. listopadu – na Anetiny narozeniny. Mnozí již měli možnost zaposlouchat se do první kytarové písně Bílý den. V pořadí druhý, čerstvě vypuštěný singl a videoklip nese zároveň i název alba Dvě slunce.
Následovat Anetu do světa dvou sluncí znamená zaposlouchat se do tónů hudebního časoprostoru duše. Vnímavý pozorovatel v každém z nás se může vydat na cestu fantazie a setkat se s odvážnými alkami, vědomým stromem, příběhy Marie, Bílého dne či Antonína. Společně se vyšplháme na vysokou horu, odkud na obloze uvidíme táhnout obrazy snů toužícího netopýra, boj větrných mlýnů, bouři ve sklenicích vody, ale také tkáně lesů a řek divokých. Někteří z nás snad pocítí závrať z toho, jak krásné je být milován, z pokorného ptačího tance anebo z pocitu, že život v absolutním míru máme na dosah.
Radost z tvorby Anety Langerové pokračuje třinácti písněmi, které opět vznikaly v blízké spolupráci s klavíristou, spoluautorem a producentem nové desky Jakubem Zitkem. Jednou písní přispěla Dorota Barová, která zhudebnila text Tomáše Tajchnera.
„Neumím snad ani popsat, jak jsem šťastná, když můžu tvořit. Začala nová etapa mého života. Deska Dvě slunce vznikala v našich hlavách, srdcích, myšlenkách a představách. Ve společném prostoru, jejž jsme postupně naplňovali dalšími příběhy, které se chtěly narodit. Každý z nich má svou atmosféru. Ta vás třeba zavede blíž k tišině vlastní duše. Tak jako mne. Věřím, že vám nové písně budou dobrými společníky, “ říká Aneta.
Všichni jsme jednou byli dítětem narozeným z lásky dvou zlatých sluncí. Těch zářivých jistot, jejichž jedinečnost zapadla v samozřejmé každodennosti. Slunce dávající život je vševidoucím pozorovatelem. I když ho nevidíme, tušíme, že tam někde je. Usmívá se na nás a dává nám možnost začít nanovo. A pokud by nastaly časy, kdy se lidé nemohou vídat nebo hýbat, slunce nedovolí, aby se ze světa vytratila láska. Všechny bude jistě zajímat, kde se vzala dvě slunce. Jakub Zitko prozrazuje: „Celým albem se jako nit táhne téma dualit symbolizovaných motivem dvou sluncí, která zastupují minulost a budoucnost, vnitřní a vnější svět a také schopnost odvážného rozhodnutí a vstupu z dětství do dospělosti. Dvě slunce jsou jako rodiče, kteří láskyplně dohlížejí na příběh každého z nás.“
Scénáře a režie videoklipů Dvě slunce a Bílý den se ujal Zdeněk Suchý. „Natočili jsme dva klipy na jednom místě, sledujeme obyčejné denní situace. Místa, ve kterých žijeme, se nemění, jsou to útočiště i úkryty. Ve svém prostoru jsme uvnitř sebe. To, co jsme v něm, jsme snad my. Teď jenom najít odvahu vyjít ven. Aneta v klipech fyzicky není. Jsou tam její slova, hlas a hudba, “ dodává režisér.