RYCHLÝ INTERNET NENÍ LUXUS. PRO REGIONY JE TO PODMÍNKA RŮSTU, EU TO ZAČÍNÁ ŘEŠIT

Česko online ano. Ale ne všude stejně rychle

Česko patří mezi země, kde je internet doma už běžná věc. Podle aktuálních dat ČSÚ dosáhl v roce 2024 republikový průměr domácností s připojením k internetu 88,9 %, přičemž Praha byla na 90,9 % a nejnižší hodnota mezi kraji byla 85,8 % (Liberecký kraj). ČSÚ zároveň ukazuje, že internet dnes používá 87,4 % osob starších 16 let a rychle roste zejména používání internetu v mobilu i online služeb.

To je dobrá zpráva. Ta horší je, že „mít internet“ ještě neznamená mít rychlý a stabilní internet, který zvládne současně home office, online výuku, stream, cloudové služby, chytrou domácnost nebo podnikání mimo velká města.

Kde Česko vůči EU ztrácí

Na úrovni celé EU jsou dnes rozdíly mezi „být připojený“ a „být připojený kvalitně“ velmi viditelné. Eurostat uvádí, že v roce 2024 mělo internet doma 94 % domácností v EU, ale u moderních gigabitově schopných pevných sítí (VHCN) šlo o 83 % domácností a v rurálních oblastech jen o 62 %. I to ukazuje, že digitální propast mezi městy a venkovem v Evropě stále existuje.

U Česka Evropská komise dlouhodobě upozorňuje na pomalejší rozvoj optiky. V country reportu uvádí, že dosažení 100% pokrytí VHCN bude náročné kvůli pomalému rolloutu fiber sítí a nízkému využívání 1Gb/s pevných přípojek. V reportu pro Česko z roku 2024 je uvedeno pokrytí optikou 36,1 %.

Novější country report (2025) potvrzuje, že se situace zlepšuje, ale z nízké základny: celkové pokrytí VHCN i FTTP roste, jenže Česko zůstává pod průměrem EU. Zároveň report velmi otevřeně popisuje problém v řídce osídlených oblastech, kde jsou rozdíly stále výrazné.

Proč je to zásadní právě mimo metropole

Debata o internetu se často vede optikou Prahy, Brna nebo Ostravy. Jenže skutečný dopad je často větší jinde:

• rodiny v menších městech a na venkově řeší online školu, kroužky, komunikaci se školou, banky i úřady z domu,

• živnostníci a malé firmy potřebují stabilní připojení pro fakturaci, e-shopy, videohovory, cloud a marketing,

• senioři jsou čím dál víc odkázaní na digitální služby (bankovnictví, komunikace, zdravotní informace),

• regionální zaměstnavatelé bez kvalitního připojení hůř lákají lidi na hybridní práci.

A právě tady je důležitý regionální pohled: i když celková čísla vypadají slušně, reálná kvalita připojení se mezi lokalitami liší. ČSÚ ostatně ukazuje, že rozdíly mezi kraji existují už na úrovni samotného připojení domácností; u vysokorychlostní infrastruktury bývají rozdíly ještě citelnější.

Co s tím dělá EU: méně byrokracie, rychlejší výstavba

Evropská unie už několik let tlačí na to, aby se konektivita neřešila jen jako „technologie“, ale jako základní infrastruktura podobně jako silnice nebo energie. Klíčové jsou dvě linie:

1) Digital Decade: cíl do roku 2030

EU má v rámci Digital Decade jasný cíl: zajistit do roku 2030 široký přístup k rychlé gigabitové konektivitě a rychlým mobilním sítím. Eurostat i country reporty členských států slouží jako průběžná kontrola, kdo se k cíli blíží a kdo zůstává pozadu.

2) Gigabit Infrastructure Act (GIA): útok na hlavní brzdy výstavby

Prakticky ještě důležitější je Gigabit Infrastructure Act, který má urychlit a zlevnit výstavbu gigabitových sítí. Evropská komise u něj otevřeně říká, že reaguje na hlavní překážky: drahé a složité postupy výstavby, komplikované povolování a obecně nákladné deployment procesy. Cílem je udělat rollout sítí rychlejší, levnější a jednodušší.

To je důležité hlavně pro regiony: právě tam bývá ekonomika výstavby nejtěžší a administrativní zdržení nejbolestivější.

Co to znamená pro Česko

Z pohledu Česka není hlavní problém jen „technologie“, ale i tempo. Evropská komise v reportech opakovaně zmiňuje potřebu zrychlit rollout optiky a odstranit bariéry, které brzdí výstavbu. V praxi to znamená hlavně:

• rychlejší a předvídatelnější povolování,

• lepší koordinaci výkopů a stavebních prací,

• připravenost budov na moderní konektivitu,

• tlak na to, aby se rychlé sítě dostaly i mimo nejvýnosnější lokality.

Zároveň je fér říct, že Česko má i silné stránky – například velmi dobré celkové pokrytí 5G a zlepšení v řídce osídlených oblastech u některých mobilních ukazatelů. Jenže mobilní data nejsou vždy plnohodnotnou náhradou za stabilní pevné připojení pro domácnosti a firmy.

Proč tohle téma není „jen technické“

Rychlý internet dnes rozhoduje o tom, jestli lze v regionu:

• rozvíjet podnikání,

• udržet mladé rodiny,

• podporovat hybridní práci,

• využívat digitální služby státu,

• a vůbec držet krok s tím, jak se mění každodenní život.

Metropole si často poradí dřív. O to víc je důležité, aby se moderní infrastruktura dostávala i do menších měst a obcí — ne jako bonus, ale jako standard.

Závěr

Česko není offline. Ale pokud jde o moderní vysokorychlostní pevné sítě, stále dohání evropský průměr. EU mezitím přitvrzuje: nastavuje cíle do roku 2030 a přes Gigabit Infrastructure Act se snaží odstranit překážky, které brzdí výstavbu. Pro regiony mimo metropole je to zásadní zpráva — právě tam může rychlý internet rozhodnout o tom, jestli se bude dařit lidem, firmám i službám.